Je potřeba si uvědomit, že přidávání osobních nijak neredigovaných komentářů na internetu je soudy vnímáno jako vyjádření svobody projevu – tj. jako základní lidské právo a rovněž jako jeden ze základních kamenů demokratické společnosti. V dnešním světě je internetový obsah stále více vytvářen samotnými uživateli a ze soudních rozhodnutí vyplývá, že je to projevem tohoto práva, který je obecně velmi důležitý. Komentáře uživatelů k článkům prezentovaným na internetu často vyvolávají vážné debaty ve společnosti a informují o otázkách, které nebyly veřejně známy, a tím přispěly k zahájení novinářských vyšetřování. Nezávislé hodnocení služeb přispívá k transparentnosti poskytovaných služeb a jejich zkvalitňování. Příležitost "každého" přispět k veřejné diskusi je znakem pokročilé demokracie a splňuje cíle svobody projevu zaručené nejen úmluvami a listinami o lidských právech, ale i evropské regulace internetového prostředí. 

Z judikatury českého Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že svoboda projevu platí nejen pro informace" nebo myšlenky", přijímané příznivě či považované za neškodné či nedůležité, ale rovněž pro ty, které jsou nepříjemné, šokují či znepokojují. Tak tomu totiž chce pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez nichž není demokratické společnosti.  Nicméně, pokud kritický projev nebo negativní hodnocení překročí míru přijatelnosti směrem k tzv. „hate speech“, tj. projevu, který obsahuje hrozby, urážky, obscénní projevy nebo vulgaritu, podněcuje k nepřátelství, násilí nebo protiprávním činnostem, lze jej v zájmu kolidujícího lidského práva na ochranu osobnosti a dobré pověsti zakázat, resp. cenzurovat (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3012/2010 nebo rozhodnutí ESLP ve věci Delphi vs. Estonsko, Stížnost č. 64569/09 z 16. června 2015).  

Pokud provozovatel internetového portálu aktivně nezasahuje, ledaže se jedná o „hate speech“, kterou má pro změnu povinnost monitorovat, budou soudy s velkou pravděpodobností pokládat zveřejnění negativních komentářů za projev svobody slova. Takto poškozená firma může sice namítat porušení osobnostních práv a práv k obchodní firmě, nekalosoutěžní jednání nebo porušení ustanovení § 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v platném znění, pravděpodobně ale nebude úspěšná. 

Obdobně jako nebyla úspěšná firma PROLUX Consulting Int., s. r. o., která žalovala internetový portál Mesec.cz. Případ, který se dostal až k Nejvyššímu soudu (sp. zn. 23 Cdo 2623/2011 ze dne 31.07.2013) se pro žalobkyni nevyvíjel moc příznivě už od začátku. PROLUX Consulting Int., s. r. o., která působí jako realitní kancelář, žalovala zásah do dobré pověsti který měl nastat v diskusi k článku „Chcete prodat byt: Sám nebo s realitní kanceláří?“ umístěné na internetovém portálu Mesec.cz, přičemž šlo o zejména výroky „PROLUX lže jako svině“, „zlikvidovat PROLUX“, „Ahoj, jsem také obětí bezcharakterní a lživé firmy PROLUX“ a požadovala výmaz celého vlákna diskuze pod článkem, kde byly zveřejněny tato negativní hodnocení žalobkyně. 

Nejvyšší soud nicméně rozhodnutím potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který zamítl uložit žalovanému provozovateli portálu Mesec.cz povinnost odstranit celé příslušné vlákno diskuze pod článkem a nařídil pouze odstranění slovního spojení „jako svině“. Rádi bychom rovněž upozornili na to, že jak Městský soud v Praze, jako soud I. stupně, tak Vrchní soud a následně i Nejvyšší soud, zamítli nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění požadované ve výši 50.000 Kč a žalobkyni nebylo přiznáno ani právo na náhradu nákladů soudního sporu. Vrchní a Nejvyšší soud totiž shodně dovodili, že se sice jednalo o negativní komentáře na žalobkyni, nicméně žádnou tam obsaženou informaci nebylo možné považovat za zjevně protiprávní, zřejmě nepravdivou nebo dehonestující. Žalovaný provozovatel portálu tak nebyl shledán odpovědným za tyto komentáře. 

Pokud se nejedná o již zmiňovanou „hate speech“ nebo pokud to nejsou zjevné manipulace či lživé údaje, doporučujeme proto spíše naučit se s negativními hodnoceními pracovat. Je možné např. po provozovateli internetového portálu požadovat právo na odpověď. Spíše se snažit postavit se problému čelem a aktivněji se zapojit do komunikace s veřejností. 

Za tým advokátní kanceláře CHS LEGAL:

Beata Sabolová, advokátka
Jaroslav Hroza, partner