Jak podle novely rodinného práva psát dohody o péči, aby obstály u soudu i v praxi?

Judikatura zatím neexistuje a žádné oficiální „návody“, jak dohody po novele správně formulovat, k dispozici nejsou. Naopak z praxe máme aktuální zkušenosti, že i soudy prozatím do jisté míry tápou. O to důležitější je přemýšlet nad tím, jak dohodu napsat, tak aby byla zároveň vykonatelná i životaschopná v reálném životě dětí a rodičů.

 

1️⃣ Základní východisko: soud určuje rozsah péče – nikoli „styk“

Nová úprava vychází z toho, že rodič má péči druhého rodiče řádně umožnit a že dítě má právo na péči obou rodičů. Tomu by měla odpovídat i terminologie dohod. Z praktického pohledu se jako nanejvýš vhodné jeví opustit pojem „styk“ a formulovat úpravu jako „rozsah péče“ každého rodiče. Nejde jen o slovní změnu – ale o to, aby text dohody zapadal do nové systematiky zákona a nebyl s novelou v rozporu.

2️⃣ Cíl dohody po novele: vykonatelnost + pružnost

Z naší zkušenosti zásadní otázka v rámci nastavení péče rodičů nezní „kolik hodin má rodič tzv. na papíře“, ale to, zda je dohoda napsaná tak, aby ji bylo možné vymáhat – a zároveň aby unesla realitu dnešního dětského života.

V rámci připravované dohody rodičů je nezbytné zohlednit skutečnost, že dítě navštěvuje školu s proměnlivým rozvrhem, navštěvuje zájmové kroužky, které se v čase mění. Do rozvrhu rodiny vstupují jednorázové akce, soustředění, turnaje a samozřejmě by měla dohoda akcentovat i to, že režim dítěte se s věkem vyvíjí. Dohoda proto nemůže být ani přehnaně rigidní, avšak ani vágní a neurčitá. Musí být tedy napsána tak, aby bylo jasné kdy a jak péče reálně probíhá, ale zároveň umožňovala operativní posun v rámci předem jasně daných pravidel.

Aby byla dohoda soudem akceptovatelná i ve světle novely, mělo by z ní být zřejmé:

• jaké je garantované minimum péče, tj. co platí vždy a co lze vymáhat, pokud rodiče dítěte ztratí schopnost se vzájemně domluvit;
• v jakých mezích se může měnit konkrétní čas péče, aniž by bylo nutné dohodu znovu otevírat;
• jaký je výchozí (tzv. defaultní) čas, pokud žádné upřesnění neproběhne;
• jak se řeší kolize se školními a volnočasovými aktivitami dítěte;
• jaká jsou pravidla předání dítěte (tedy místo, čas, způsob).

⚠️ Právě absence těchto „technických“ ustanovení bývá v praxi často důvodem, proč dohody v praxi nefungují, anebo jsou soudem považovány za přehnaně vágní.

3️⃣ Vícevrstvá struktura péče jako praktické řešení

V případě omezenějšího rozsahu péče jednoho z rodičů (např. pouze několik hodin týdně) se jako funkční ukazuje vícevrstvá konstrukce dohody, která kombinuje jistotu a současně také flexibilitu. Našim klientům proto v rámci dohody doporučujeme začlenit následující:

✔️Garantované minimum péče (např. konkrétní dny a minimální časový rozsah, jakási jádro dohody);

✔️Časové okno, které reflektuje školu či volnočasové kroužky a umožňuje operativní posun;

✔️Mechanismus upřesnění, tedy kdo, kdy a jak oznámí konkrétní čas (včetně lhůty a komunikačního kanálu);

✔️Defaultní (výchozí) čas, který nastoupí automaticky, pokud ke zpřesnění nedojde.

Je-li dohoda koncipována v souladu s výše uvedenými pravidly, nepředstavují ani časté volnočasové aktivity dítěte překážku jejího fungování. Dobře napsaná dohoda by měla otevřeně pracovat s tím, že volnočasové aktivity dítěte se mohou měnit, jejich časový rozsah se může v průběhu let vyvíjet a s vědomím, že přísná rigidní úprava v rámci dohody může být v krajních situacích v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Proto je dle našeho názoru vhodné výslovně v rámci dohody upravit přednostní snahu o posun v rámci časového okna a případně náhradní termín v odpovídajícím rozsahu, aby ani jeden rodič nebyl v péči o dítě krácen. Správně napsaná dohoda dává soudu, který dohodu schvaluje jasný signál, že nejde o oslabování vztahu dítě – rodič, ale o snahu skloubit péči s reálným životem dítěte

4️⃣ Novela rodinného práva = méně formy, více odpovědnosti

Novela směřuje k méně konfliktnímu a méně formálnímu řízení. To ale neznamená, že by nároky na obsah dohod klesly, je tomu právě naopak. Dnes je ještě důležitější promyšlená struktura dohody, jasná a vykonatelná pravidla a současně schopnost napsat text tak, aby fungoval i za rok, dva nebo pět let, kdy se režim dítěte přirozeně změní.

 

Na závěr lze shrnout, že právě výše uvedené principy představují zásady, kterých se při přípravě dohod o péči pro naše klienty držíme. Naším cílem není pouze vytvořit dokument, který „obstojí před soudem“, ale především takový, který bude skutečně fungovat v každodenním životě dítěte i jeho rodičů – a přispěje ke stabilnímu a předvídatelnému prostředí.

Uvědomujeme si, že úprava péče o děti patří k nejcitlivějším právním otázkám, se kterými se rodiče mohou setkat. O to důležitější je přistupovat k ní nejen právně správně, ale i s respektem, empatií a důrazem na praktické fungování. Pokud tuto otázku aktuálně řešíte nebo o úpravě péče teprve uvažujete, rádi Vám s nastavením dohody pomůžeme.

Mgr. Lucie Šalanská, právník 

Mgr. Jaroslav Hroza, advokát a partner