Změna nařízení vlády o ochraně proti hluku přináší násobné zvýšení hlukových limitů u dopravních staveb
Bydlíte v oblasti zatížené hlukem ze silnice nebo železnice? Připravte se na to, že hluku bude moct být až násobně více a protihlukových opatření se nedočkáte. Nebudou vůbec potřeba. Dne 7. prosince 2022 totiž vláda přijala nové nařízení vlády č. 433/2022 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, („Nařízení“). S účinností od 1. července 2023 tak dochází k výraznému navýšení přípustných hygienických limitů hluku především z dopravních staveb.
Přestože se navýšení hlukových limitů na první pohled „zdá“ být nepatrné, „jen“ o 5 dB, o 8 dB, či maximálně o 13 dB, je potřeba si uvědomit, že nárůst hluku není lineární, ale exponenciální. Navýšení hlukového limitu o 5 dB z 55 dB na 60 dB tak není lineárním navýšením hluku v poměru o cca 10 %, ale násobí se – v tomto případě je přibližně až 3násobný. V některých případech tak dochází až k těžko představitelnému 20násobnému navýšení hlukových limitů!!! |
Změna právní úpravy umožní extrémní nárůst hlučnosti ve všech oblastech kolem těchto dopravních staveb, tj. včetně oblastí rezidenčních a klidových.
K jakým změnám dochází?
DOPRAVNÍ STAVBY POVOLENÉ DO 31.12.2000:
| Limit od 1.7.2023 den/noc | Limit do 30.6.2023 den/noc | Zvýšení hlučnosti |
Dráhy[1] | 68 dB /63 dB | 60 dB/55 dB v ochranném pásmu 55 dB/50 dB mimo ochranné pásmo[2] | 6x
20x |
Dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy | 68 dB/58 dB | 60 dB/50 dB[3] | 6x |
Silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy a účelové komunikace | 68 dB/58 dB | 55 dB/45 dB[4] | 20x |
DOPRAVNÍ STAVBY POVOLENÉ PO 1.1.2001:
| Limit od 1.7.2023 den/noc | Limit do 30.6.2023 den/noc | Zvýšení hlučnosti |
Dráhy[5] | 60 dB /55 dB | Mimo ochranné pásmo 55dB/50 dB | 3x |
Dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy | 60 dB/50 dB | 60/50 dB | 0 |
Silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy a účelové komunikace | 60 dB/50 dB | 55 dB/45 dB | 3x |
Co to v praxi znamená?
Významné zdravotní rizika
Světová zdravotnická organizace (WHO) provedla v letech 2014-2018 systematickou revizi vědeckých důkazů, na základě kterých byly identifikovány zdravotní účinky hluku. Má se tak za prokázané, že nadměrný hluk ve venkovním prostředí má zjevné negativní důsledky na zdraví a psychickou pohodu obyvatel.
Podle vědeckých studií hluk způsobuje především: kardiovaskulární a metabolické poruchy organizmu; způsobuje podrážděnost; má negativní účinky na spánek; kognitivní poruchy vnímání; způsobuje poškození sluchu a tinnitus; má nepříznivé dopady na porodnost na kvalitu života, duševní zdraví a pohodu obyvatel.
INFOGRAFIKA: Hluk ve městech | foto: MF DNES, 2019
WHO směrnice
WHO proto přijala Směrnici pro hlukové limity pro region Evropy z 2018 ("Směrnice WHO")[6], která obsahuje následující maximálně doporučené hlukové limity:
| Průměrný hluk přes den | Průměrný hluk v noci |
Silnice | 53 dB | 45 dB |
Železnice | 54 dB | 44 dB |
Podrobnější výzkum 3 z 5 hlavních zdravotních účinků spojených s hlukem (kardiovaskulární onemocnění, poruchy spánku a podrážděnost) pak poskytl dostatečný základ pro tzv. „důrazná doporučení WHO“ ke snížení hluku pod výše uvedenou úroveň. Ty však v našem právním řádu nejsou závazná či vymahatelná.
EU regulace hluku
V EU je klíčovým legislativním nástrojem pro ochranu zdraví lidí a pohody před nadměrným hlukem způsobeným silniční, železniční a letištní dopravou a velkými průmyslovými zařízeními směrnice č. 2002/49/ES o řízení a snižování hluku v životním prostředí, Environmental Noise Directive („Směrnice END“).[7]
Směrnice END si klade za cíl vytvořit společný přístup EU k zamezení, prevenci nebo snížení škodlivých účinků expozice environmentálnímu hluku. Cílem je snižovat nadměrnou hlukovou zátěž, kterou dnes trpí až 20% obyvatel EU.
Směrnice END přitom ale nestanoví konkrétní cíl snížení hluku ani vymahatelné jednotné hlukové limity pro státy EU, jen se odkazuje na doporučení formulované ve Směrnici WHO.
Směrnice END stanoví pouze jedinou závaznou povinnost – tou je zpracování akčních plánů na snižování hluku (periodicita 5 let). Nový akční plán za ČR má být zpracován tohoto roku, neboť poslední byl zpracován v r. 2018.
Legalizace tzv. „staré hlukové zátěže“
Stará hluková zátěž se měla podle původního znění nařízení vlády, které se tímto mění, uplatňovat jen dočasně, aby bylo možné realizovat kompenzační opatření, která v době přijetí nařízení nebyla technologicky a finančně proveditelná. Měla se uplatňovat jen na některé dopravní stavby povolené před 1. 1. 2001. Za tím účelem byly v těchto případech akceptovány hladiny hluku ve výši 70 dB přes den a 60 dB v noci resp. 65 dB v noci pro hluk z železnic.
Pozn. Režim staré hlukové zátěže byl uznán jen pokud byly zároveň splněny následující podmínky: - Komunikace existovala před 1. 1. 2001. - V roce 2000 byl na této komunikaci překročeny limity dle původního vládního nařízení bez započtení korekce pro starou hlukovou zátěž. - V době posuzování nedošlo o zvýšení hluku o více než 2 dB oproti roku 2000. |
Tento zvýšený hlukový limit byl vždy považován za významné zdravotní riziko. Jak avizuje důvodová zpráva k novému Nařízení vlády, institut staré hlukové zátěže se ruší. To ano. Jako představované pozitivum to však vnímat v žádném případě nelze. Stará hluková zátěž se totiž neruší s tím, že by se povolené dočasné rozvolnění odstraňuje, ale s tím, že se bude již standardně uplatňovat v podstatě na VĚTŠINU dopravních staveb v ČR (s menší korekcí 2 dB) a v podstatě již NAVŽDY. Podle novelizovaného Nařízení se totiž nové, zvýšené hlukové limity, které se mají uplatňovat na dopravní stavby umístěné a povolené před 1. 1. 2001, budou na tyto stavby uplatňovat bez ohledu na jejich v minulosti či kdykoliv v budoucnu prováděné jakékoliv rekonstrukce, opravy či úpravy.
Všechny dráhy a komunikace umístěné a povolené před 1. 1. 2001 tak zůstanou zakonzervovány fakticky v režimu staré hlukové zátěže bez vyhlídky na zlepšení, a to i v těch případech, kdy se původně režim staré hlukové zátěže na ně ani neuplatňoval. Nové zvýšené limity tak budou platit pro všechny staré stavby „un block“, tj. v mnohem širším měřítku než doposud.
Nové Nařízení sice formálně „ruší“ původní režim staré hlukové zátěže, ale fakticky zavádí stejný (takto již jen nepojmenovaný) nový limit, snížený jen o pouhé 2 dB oproti původně výjimečnému a velmi specifickému limitu, a to na všech komunikacích a drahách umístěných a povolených před 31.12.2000, tedy na naprosté většině komunikací a drah v ČR.
V případě naplnění nových limitů do legislativního maxima tak dojde k zasažení mnohem rozsáhlejších oblastí a značného počtu občanů hlukem, který bude srovnatelný s původně nepřijatelným režimem staré hlukové zátěže.
Fakticky teda jde o zakonzervování režimu staré hlukové zátěže na většině území ČR bez vyhlídky na zlepšení. Přesto, že to přináší velká zdravotní rizika pro významnou část naší populace. A přesto, že analýzy dokládají, že se to nevyplatí: studie EU z roku 2021 ukázala, že existuje návratnost 10 EUR ve společenských výhodách za každé 1 EUR vynaložené na konkrétní protihlukové opatření.[8]
A jak lze negativní působení hluku z dopravního provozu zamezit?
Je potřeba přijmout značný soubor dalších opatření a to především na lokální, místní úrovni a bude zapotřebí mnohem více úsilí k řešení především hluku ze silniční dopravy, který je stále největší hlukovou škodlivinou.
Podle doporučení WHO a EU to bude vyžadovat kombinaci opatření, především: implementace přísnějších hlukových limitů pro silniční dopravu; lepší územní a dopravní plánování; a výrazné snížení hustoty silničního provozu a rychlosti silničního provozu.
V případě zájmu o konzultace se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Jaroslav Hroza, advokát a partner advokátní kanceláře, kontakt: hroza@chslegal.eu
Mgr. Beata Sabolová, LL.M., advokátka, kontakt: sabolova@chslegal.eu
[1] Definice pojmu „dráhy“ v Nařízení vlády je nejasná – pravděpodobně zahrnuje také tramvajové a trolejbusové dráhy.
[2] Pokud na dráze v daném místě nebyla zohledněna tzv. stará hluková zátěž – tj. platil limit 70 dB/65 dB, pak dojde ke snížení o 2 dB, tedy o cca 37 %, tj. na 68 dB/ 63 dB.
[3] Pokud na komunikaci na dráze v daném místě nebyla zohledněna tzv. stará hluková zátěž – tj. platil limit 70 dB/60 dB, pak dojde ke snížení o 2 dB, tedy o cca 37 %, tj. na 68 dB/ 58 dB.
[4] Pokud na komunikaci na dráze v daném místě nebyla zohledněna tzv. stará hluková zátěž – tj. platil limit 70 dB/60 dB, pak dojde ke snížení o 2 dB, tedy o cca 37 %, tj. na 68 dB/ 58 dB.
[5] Definice pojmu „dráhy“ v Nařízení vlády je nejasná – pravděpodobně zahrnuje také tramvajové a trolejbusové dráhy.
[6] https://www.who.int/europe/publications/i/item/9789289053563
[7] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32002L0049
[8] European Commission, Directorate-General for Environment, Kantor, E., Klebba, M., Richer, C. et al., Assessment of potential health benefits of noise abatement measures in the EU: Phenomena project, Publications Office, 2021; https://data.europa.eu/doi/10.2779/24566